Tisk

6.11.
2001

Mimikry ve veteriární dermatologii

Autor: Stephen White, USA

Ve dnech 8. - 11. 8. 2001 se v kanadském Vancouveru konal 26. světový kongres WSAVA (Světová organizace veterinárních lékařů malých zvířat). V našem sloupku vás budeme informovat o nových poznatcích, přednesených na tomto kongresu.

Veterinární lékaři, kteří jsou zběhlí v dermatologii, kladou důraz na posuzování určitých klinických příznaků, souvisejících typicky s daným onemocněním. I když různé typy změn vznikají častěji typicky u určitých onemocnění, je důležité upozornit, že to nemusí platit ve všech případech. V tomto článku se pokusíme přiblížit případy, u kterých podle autorových zkušeností může dojít k záměně u nejběžnějších kožních onemocnění. Změny na kůži Papula (pupínek, vyrážka) se často vyskytuje u různých případů přecitlivělosti, zejména u alergie na bleší pokousání, potravní alergie, kontaktní alergie nebo svrabu. Avšak pupínky může též příležitostně způsobovat folikulitida, která je většinou bakteriálního původu (Stafylokokus intermedius), ale může být rovněž způsobena demodikózou, či dermatofyty. Při bližším vyšetření se ukazuje, že papula je vždy spojena s chlupovým folikulem, což nemusí být při prvním vyšetření patrné. Všechna papulovitá zduření, neodpovídající na běžnou léčbu (odblešení, hypoalergenní dieta, léčba svrabu, kortikosteroidní léčba apod.) by měla být podrobena biopsii, histologickému vyšetření a kultivaci. Pustula (strup) se vyskytuje nejčastěji u pyodermií (hnisavých kožních infekcí). Může být však také způsoben jinými onemocněními jako jsou pemphigus foliaceus, či demodikóza a výjimečně i jinými patologickými stavy kůže. Je vhodné vyšetřit mikroskopický obsah neprasklých strupů. Pustuly způsobené pyodermií obsahují většinou množství neutrofilů a bakterií, převážně koků. Nález akantholytických (oválných epidermálních) buněk jiných organismů či prostě odolnost strupů k jakékoli léčbě, je indikací pro biopsii a kultivaci. Epidermální kolarety jsou typické okrouhlým tvarem skvrn s vypadanou srstí, která mají snahu se zvětšovat, jsou začervenalé a následně čerpají (hyperpigmentace). Z důvodů okrouhlého tvaru je jim často přičítána jako příčina dermatofyt. Podle autorových zkušeností však tyto změny mohou být způsobeny i povrchovým hnisavým zánětem kůže a může je též zanechat jakýkoli prasklý strup či boule. Ztráta pigmentu nosní houby je nejčastěji způsobena jedním z autoimunitních onemocnění (diskoidní či systémový lupus erythematosus, pemphigus) anebo mnohem častěji nasální sluneční dermatitidou. Autor se však setkal s několika pacienty s těmito příznaky, způsobenými bakteriální pyodermií, sterilním pyogranulomem, mykózou, či leishmaniázou. K přesné diagnóze by opět měla pomoci biopsie. Bulky (uzlíky) nemusejí být vždy novotvary. Infekční agens, speciálně bakterie a dermatofyty mohou být též příčinou těchto změn. Při stanovení diagnózy opět pomáhá histopatologie, či kultivace. Seborrhoea, nadměrná lupovitost, či produkce mazu jsou pozorovány u mnoha onemocnění kůže. Jejími nejčastějšími příčinami jsou endokrinologické abnomality, parazitární onemocnění, alergie apod. Klinik by však měl mít na paměti, že generalizovaná seborrhoea může být projevem u pemphigus foliaceus, mazové adenitis, infekcí Mallasezií, kutánního lymphomu, potravní alergie a účinku léků. Doporučujeme histopatologické vyšetření. Rozmístění změn Onemocnění, způsobující mukokutánní léze (na uších, rtech, polštářcích tlapek, řiti, nosu) bývají přičítána autoimunitním onemocněním (lupus, pemphigus atd.). Podobné příznaky však mají též pyodermie, zinkové dermatózy, kutánní lymphom, povrchová nekrolytická dermatitida, lékové dermatózy a leishmaniáza. Diferenciální diagnostiku lze provést histologickým a kultivačním vyšetřením. Periokulární strupovitost má šest hlavních příčin a to pyodermii, dermatofyty, demodikózu, zinkové dermatózy, pemphigus foliaceus a povrchovou nekrolytickou dermatitidu. Svědivost a vypadávání srsti v oblasti kořene ocasu jsou nejčastěji způsobeny zablešením nebo alergií na bleší sliny. Autor též zachytil tyto změny u několika psů s inhalační alergií a svrabem, u koček s ušním svrabem, a u koček i psů s potravní alergií a napadenými Cheyletiellou. Z hlediska léčby lze uvažovat o kožních seškrabech, pokusnou hypoalergenní dietou, preventivní ektoparazitickou léčbou a intradermálním kožním testováním u těch jedinců, u kterých není úspěšná léčba na alergii na bleší sliny. Olysání ocasu je typické při hypothyroidismu (krysí ocas), ale mohou ho způsobit též jiné endokrinopathie, stejně jako mazová adenitis. Olysání krku bez svědivosti je typické při endokrinních onemocněních nebo u koček při dermatofytech. Mohou ho též způsobit mazová adenitis nebo kutánní lymfom. Ventrální olysání břicha u koček je často nazýváno endokrinní nebo psychogenní olysání. I když tato nemocnění mohou být příčinou, mohou tyto změny způsobit též alergie na bleší pokousání, potravní či inhalační alergie. U stárnoucích koček je nově popsáno onemocnění zvané kočičí paraneoplastická alopecie – vznikající u jedinců s vnitřním zhoubným procesem, většinou adenokarcinomem střev. Při diagnostice těchto případů by měl klinik vyšetřit vytržené chlupy mikroskopicky. Pokud jsou konce těchto chlupů tenké a zúžené, může jít o kočičí endokrinní alopecii či paraneoplastickou alopecii. Pokud jsou konce chlupů jakoby čtverečkované, je olysání spojeno s lízáním a příčinou je psychogenní alopecie nebo alergie. V praxi je olysávání břicha nejčastěji spojeno se zablešením a alergií na bleší pokousání. Zvýšená produkce mazu je dobře známá u kokrů, zvláště světlých. Kromě tohoto genetického onemocnění tento příznak mohou způsobovat potravní alergie a hypothyroidismus. Protože tato dvě onemocnění jsou léčitelná, měl by klinik vyzkoušet hypoalergenní dietu a vyšetřit funkci štítné žlázy. Konečně, podle autorovy zkušenosti, existují čtyři onemocnění, která mají množství různých příznaků a mohou tak napodobovat mnoho jiných onemocnění. Jsou to systémový lupus erythematosus, potravní alergie, leishmaniáza dermatózy, způsobené léky. S těmito onemocněními by tedy klinik měl vždy při diagnóze počítat.


Překladatel:
MVDr. Zbyněk Lonský

Veterinární ošetřovna
Počátecká 1013/5
140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz