Úvodní strana Odborné články Prevence estru (říje) u feny a kočky

Koncem dubna loňského roku se v Amsterdamu konal světový kongres lékařů, přinášíme informace o některých tématech, která na něm zazněla.

Prevenci říje lze provádět medikamentózně nebo chirurgicky. Chirurgickou prevencí rozumíme ovariektomii či ovariohysterektomii. Přestože většina chirurgických učebnic uvádí jako rutinní metodu ovariohysterektomii, není zde nutná indikace k odnětí dělohy. Ovariektomie je uváděna jako metoda volby. Chirurgické metody prevence estru mají určité výhody proti medikamentózním. Efekt nastupuje po jediném zákroku, snižuje se riziko vzniku tumorů mléčné žlázy v případě, že je zákrok proveden v raném věku, a zároveň je prevencí cystické hyperplazie endometria či pyometry. Chirurgický zákrok však má i možné vedlejší účinky jako je inkontinence moči, zvýšení tělesné hmotnosti a změny kvality srsti. Medikamentózní prevenci říje lze provádět pomocí několika typů léků. Ne všechny typy těchto léků jsou povoleny ve všech zemích. Androgeny a GnRH agonisté/antagonisté jsou používány k prevenci říje, přičemž nejčastěji se používají progestageny. Přestože progestageny byly k tomuto účelu ve veterinární medicíně použity před několika desetiletími, mechanismus jejich kontraceptivní aktivity není zcela objasněn. U mnoha druhů je prokázáno, že antikoncepční progestageny snižují plazmatickou koncektraci gonadotropinů. U feny však nesnižují plazmatickou koncentraci LH (luteinizačního) a FSH (folikulystimulujícího) hormonu. Existují hypotézy, že antikoncepční aktivita progestagenů funguje tak, že brání dosažení hraniční hladiny LH a FSH. Mimo to progestany mohou mít přímý negativní vliv na vývoj foliklů ve vaječníku. Progestageny mohou být podány orálně či parenterálně. Orální použití je metodou volby zvláště u koček. Vedlejší účinky při tomto způsobu podání se jeví méně významné než při injekční aplikaci. Délka trvání prevence estru u kočky se při orálním podání progestagenů nedá určit přesně. Výhodou je, že pokud by došlo k neočekávanému zabřeznutí kočky, lze podávání léku přerušit a březost proběhne normálně. Pro perorální prevenci říje jsou k dispozici dva typy progestagenů - medroxyprogesteronacetát (MPA) a megestrolacetát (MA). Doporučovaná perorální dávka u kočky je 5 mg MPA nebo 3 mg MA jedenkrát týdně. Jednou z možností je též instruovat majitele, aby tyto dávky podával pouze při příznacích, předcházejících řiji, pokud je schopen je rozeznat. Tímto způsobem je snižována celková roční dávka progestagenů. MPA je možno perorálně podávat jako prevenci říje též u feny. Prakticky se tato léčba využívá v počátcích říje u fen v dávce 5 mg jedenkrát denně (10 mg denně prvních pět dní u velkých plemen), ke krátkodobému odložení říje, a to po dobu maximálně 21 dnů. V případě delšího podávání se další říje objevuje v intervalu 2 - 9 měsíců. Následně je prevence říje u fen prakticky vždy spojena s parenterální aplikací progestagenů. Nejčastěji používanými preparáty jsou proligeston a MPA. Doporučována je jednorázová injekční aplikace dávky proligestonu 10 mg/kg živé hmotnosti u fen o hmotnosti okolo 60 kg, 30 mg/kg živé váhy u feny okolo 3 kg. U MPA je dávka 2 mg/kg živé váhy (maximální dávka 60 mg pro toto). Parenterálně podávané progestageny je doporučeno aplikovat ve fázi anestru, nejlépe měsíc před očekávanou folikulární fází říje. I když to není doporučeno, lze proligeston aplikovat i v počáteční fázi proestru. Následkem však může být prodloužená březost, protože i přes aplikaci proligestonu může dojít k říji i ovulaci. Při tomto použití proligestonu se také zvyšuje riziko vzniku cystické hyperplazie endometria či endometritis. Po aplikaci proligestonu lze následnou říji očekávat u 99 % fen v průběhu jednoho roku po aplikaci, zatímco u MPA v průběhu 2 - 3 let. Progestageny, včetně endogenního progesteronu, mohou mít několik vedlejších účinků. V první řadě jsou progestageny spojeny se zvýšeným výskytem cystické hyperplazie endometria (CEH). V roce 1952 popsal Teunissen, že progestageny mohou vyvolat CEH u feny. V souladu s tímto nálezem je CEH, u fen a koček opakovaně léčených progestageny k prevenci říje, pozorován po aplikaci progestagenů častěji. CEH se může též vyvinout spontánně u fen středního věku, či starších v luteální fázi cyklu, nebo u fen, u kterých se tato fáze cyklu opakuje několikrát za sebou. Neplodnost, způsobená nemožností uhnízdění zárodku, či jeho vstřebáním, je často jediným příznakem CEH u feny. V závislosti na přítomnosti infekce a stavu krčku děložního vede tento stav k endometritis či pyometře. U fen může též endogenní progesteron a exogenní progestageny zvyšovat vylučování růstového hormonu, což vede k akromegalii, či způsobit nepřijatelnost glukózy. Ovariektomie, či zastavení aplikace proligestonů vede k návratu hladiny růstového hormonu k normálu a vymizení intolerance glukózy včetně změn na měkkých tkáních. Selman a kol. prokázal, že tento nadbytek růstového hormonu, způsobený progestageny, vzniká v hyperplastickém epitelu duktů mléčné žlázy. U fen i koček může endogenní progesteron i exogenní progestageny vyvolat diabetes mellitus (cukrovku). U fen je hlavní příčinou nadprodukce růstového hormonu epitelem duktů mléčné žlázy. Z koček jsou to vnitřní glukokortikoidové vlastnosti progestagenů. A glukokortikoidy stejně jako růstový hormon zvyšují rezistenci periferních tkání k inzulinu. Zpočátku je tento stav vyrovnáván zvýšeným vylučováním inzulinu, ale v konečné fázi pankreatické betabuňky mohou degenerovat a takzvaně "atrofovat z vyčerpání". Není též pochyb, že u fen a koček endogenní progesteron a exogenní progestageny, užívané k prevenci říje, zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění mléčné žlázy. Role progesteronu ve vzniku nádorového bujení mléžné žlázy je nejlépe demonstrována při porovnání výskytu bujení mléčné žlázy v poměru k věku v době provedení ovariohysterektomie. Normálně cyklující feny, s výskytem luteální fáze, trvají asi 2 měsíce, mají přibližně 25 % riziko vzniku těchto onemocnění. Ovario/hyster/ektomie před první říji snižuje riziko vzniku nádorového bujení mléčné žlázy na méně než 0,5 %. Ovario/hyster/ektomie po první, ale před druhou říjí asi 3 %. Stejný zákrok u fen po čtvrté říji již toto riziko nijak pozitivně neovlivňuje. Riziko vzniku nezhoubných nádorů mléčné žlázy je sníženo i při kastracích fen ve vyšším věku. Takže riziko vzniku zhoubných nádorů mléčné žlázy je stejnou měrou ovlivňováno jak produkcí endogenního progesteronu při luteální fázi pohlavního cyklu, tak podáváním gestagenů z důvodu prevence říje.

---

---