Úvodní strana Odborné články Léčba obezity psů

Obezita je klinickým syndromem, odpovídajícím nadměrnému hromadění tělesného tuku. Je pravděpodobně nejčastější poruchou výživy, se kterou se setkáváme v praxi malých zvířat. Statistika udává, že asi 40 % psů je obézních. Obezita sehrává významnou roli při vzniku některých onemocnění. Je spojována se zvýšeným výskytem arthritid, kardiorespiračních onemocnění, cukrovky, zácpy, zánětů kůže, rizikem při anestezii a zkrácením délky života.

Příčiny obezity Obezita vzniká, pokud denní příjem energie v potravě soustavně převyšuje denní výdej energie. Nepochybně existuje řada vlivů prostředí a sociálních faktorů, které k obezitě vedou. Ty zahrnují omezení pohybu zvířete, způsobené celodenním pobytem v domě a též soustavné překrmování, způsobené majitelem. Plemena se sklonem k obezitě jsou například labrador retrívr, kernteriér, kolie a baset. Dalšími rizikovými faktory, přispívajícími ke vzniku obezity jsou stárnutí, pohlaví (vyšší riziko u fen) a kastrace. Daleko méně často vzniká obezita v důsledku onemocnění či působení léků. Endokrinní onemocnění, vyvolávající obezitu jsou např. hypothyroidismus (snížená funkce štítné žlázy) a hyperadrenokorticismus (zvýšená funkce nadledvinek). Se vznikem obezity jsou spojována např. léčiva ze skupiny progesteronu, používaná např. k regulaci pohlavního cyklu. Nejjednodušší metodou pro stanovení obezity je vážení. Je nutno klinicky oddělit zvýšení tělesné hmotnosti způsobené hromaděním tělesného tuku od změn ve hmotnosti, které mohou být způsobeny otoky, či hromaděním tekutin v tělesných dutinách. Totéž platí o velmi rozměrných nádorech, či chorobném zvětšení některých orgánů. Léčba obezity vyžaduje klinické rozdělení pacientů obézních, či těch, u kterých riziko obezity vzniká. Poté je nutné určit podrobnou anamnézu s ohledem na krmení. Informace, které je nutno získat, zahrnují: - přesné informace o používaném krmivu (jméno, výrobce, konzerva či granule) - Přesné množství krmiva v denní dávce - Způsob krmení - Osoba zodpovědná za krmení - Další osoby, které mohou ovlivnit krmnou dávku psa (děti, prarodiče, sousedé) - Množství a druh pamlsků, či lidských potravin, které pes konzumuje - Možnost přístupu psa ke zbytkům potravy od jiných domácích zvířat Všechny tyto informace jsou základem k výpočtu denního kalorického příjmu psa. Při příjmu pacienta by měla být udána přesná tělesná hmotnost a stanovena cílová hmotnost, které chceme dosáhnout. Zpočátku by ideální cílová hmotnost měla být o 15 % nižší, než je současná. Stanovení realistických cílů v počátku snižování tělesné hmotnosti je velmi důležité, abychom majitele zvířete přesvědčili a udrželi u programu snižování tělesné hmotnosti psa. Pokud stanovené snížení hmotnosti pes dosáhne a ze zdravotního hlediska není ještě dodatečné, stanovíme další cílovou hmotnost. Kalorický přísun pro psa stanovujeme ne základě stanovené cílové hmotnosti. Pokud snížíme kalorický přísun o patnáct procent a k hubnutí nedochází, věnujeme pozornost typu krmiva, kterým je pes krmen. Jsou prakticky dvě možnosti, jak snížit kalorický přísun – krmit původní krmivo v omezeném množství, nebo krmit krmivo se sníženým kalorickým objemem, se specielní recepturou, určenou k hubnutí. Nedoporučuje se první možnost, protože vlastně krmíte krmivem, které ke vzniku obezity vedlo a navíc snížením krmné dávky může dojít k tzv. nezdravému hubnutí, způsobenému nedostatkem některých nezbytných živin (aminokyselin, vitaminů, minerálních látek). Běžná krmiva jsou totiž namíchána tak, že při normální krmné dávce obsahují odpovídající množství kalorií i nezbytných živin. Pokud je tato dávka výrazně snížena, může dojít k poruchám, způsobeným nedostatkem výše uvedených složek výživy. Naopak krmiva, určená k hubnutí, obsahují s menším kalorickým obsahem, větší množství esenciálních živin. Takto zformulované diety se různí ve svém obsahu vlákniny a proteinů. Diety s vysokým obsahem vlákniny jsou méně stravitelné, zvyšují množství výkalů a též množství vody, odvedené výkaly z těla.Vysokoproteinové diety zvyšují odbourávání tuku a chrání a zvyšují podíl svaloviny. Tato ochrana netučné tělesné hmoty vede také k tomu, že dosažení snížení hmotnosti je dlouhodoběji udržitelné. Karnitin je aminokyselina velmi důležitá pro energetický metabolismus. Umožňuje pohyb dlouhých řetězců mastných kyselin přes mitochondriální membránu, kde jsou využity ke tvorbě energie. Doplněk karnitinu pozitivně ovlivňuje hubnutí a ochranu netučné tělesné hmoty. V ideálním případě by pes měl být krmen v dávkách a ne ad libitum (potrava po celý den k dispozici neomezeně). Tyto dávky by měly být 2 – 4 a pro krmení psa by měl být určen pouze jeden člen domácnosti. Tak vzniká kontrola nad tím, aby ostatní členové domácnosti psa nepřikrmovali. Majitel by měl být instruován, aby psa nepřikrmoval pamlsky a pokud to dělá, neměly by tvořit více než 10 % krmné dávky, a pokud možno být nekalorické. Majitel by též neměl umožnit přístup psa do kuchyně či jídelny v průběhu přípravy a konzumace jídla rodinou. To omezí přísun pamlsků z kuchyně, které jsou většinou hodně kalorické. Majitel by o programu hubnutí samozřejmě informovat celou rodinu a sousedy, aby tento program nenarušovali nevhodným překrmováním. Někteří spolupracující klienti si též mohou vést přesný záznam o všech složkách krmiva a pamlscích, které psovi podali. Velmi důležitou složkou programu hubnutí je, pokud je to možné program výdeje energie pravidelným pohybem se zvyšovanou intenzitou, pokud to neodporuje zdravotnímu stavu psa. U psů s arthritidou je doporučováno plavání, které tolik nezatěžuje klouby. Psi v redukčním programu by měli být vyšetřováni každé dva až čtyři týdny. Tělesná hmotnost a kondice by měly být zaznamenávány. Ideálně by měl pes ztrácet 1 – 3 % tělesné hmotnosti týdně. Velmi důležitá je prevence obezity. Přísun energie by měl být úměrně snížen po kastraci. Při návštěvách veterinární ordinace by měl být majitel na případné riziko vzniku obezity upozorněn.

---

---