Úvodní strana Odborné články Keratokonjunktivitis sicca psů

Keratokonjunktivitis sicca (suchý zánět rohovky a spojivky, KCS), je velice časté onemocnění, charakterizované chronickým zánětem slzných žláz, rohovky a spojivky, vedoucím ke kvantitativním a kvalitativním změnám prekorneálního slzného filmu (PTF). Onemocnění je často označováno jako snížení tvorby slz. Ale i když závažné pozdější změny jsou důsledkem snížené produkce slz, časné změny na povrchu očního bulbu vyplývají též z kvalitativních změn ve složení slz. Keratokonjunktivitis sicca je často zaměňována s bakteriálním zánětem spojivek a léčena širokým spektrem povrchově podávaných antibiotik. Pacientův stav v průběhu takovéto léčby se zlepšuje, avšak po ukončení této léčby v průběhu dní nebo týdnů se problémy navrací. Onemocnění pokračuje k těžkým zákalům rohovky až slepotě. Prekorneální slzný film (PTF) Prekorneální slzný film se skládá ze tří vrstev. Vnější tvoří olejovitá vrstva, vylučovaná meibomskými žlázami, která zpomaluje odpařování slz a stabilizuje jejich povrch. Je tvořena převážně cholesterolem. Střední vrstvu tvoří vodnatá slzná složka produkovaná lakrimálními žlázami. Obsahuje přes 70 různých sloučenin, jako jsou proteiny, anorganické soli, glukóza, urea, vitaminy, růstové faktory a přivádí kyslík, živiny a lubrikanty k bezcévné rohovce. Nejhlubší vrstva je složena z mucinu, vylučovaného buňkami spojivky. Slouží k udržení vodnatých slz na hydrofóbním epitelu rohovky. Etiologie KCS Snížení tvorby slz může být způsobeno různými příčinami. Některými z nich jsou například psinkový virus, dlouhodobá léčba atropinem či poranění faciálního nervu. Přesná příčina keratokonjunktivitis sicca však nemůže být ve všech případech určena. U mnoha psů s keratokonjunktivitis sicca je tento stav spojen s mazotokem či atopií a byl u nich zjištěn též rheumatoidní faktor. Takže lze na základě těchto zjištění usuzovat, že většina případů keratokonjunktivitis sicca u psů souvisí s autoimunitním onemocněním. Z tohoto důvodu je KCS u psů považována za syndrom. Klinické příznaky Většina psů s keratokonjunktivitis sicca je prezentována s anamnézou chronické, opakující se, nespecifické keratokonjunktivitidy. Hlavním znakem onemocnění je přítomnost mukoidních očních změn. Oko vypadá jako by prošlo bakteriálním zánětem a to je příčinou častých chyb v diagnóze. Dalšími klinickými příznaky jsou difúzní překrvení spojivky, povrchová vaskularizace rohovky, buněčná infiltrace rohovky a zánět rohovky s pigmentací. Poškození rohovky vede ke slepotě. Je nutné poznamenat, že příznaky, projevující se mimo oko nejsou vždy přítomny. Dle našich údajů trpí více než 90 % kokršpanělů s KCS mazotokem, a 70 % ši-tzu a lhasa apso trpí atopií. Tyto kožní problémy ovlivňují produkci prekorneálního slzného filmu očními víčky. Diagnostika Přítomnost mukoidních očních změn u pacienta s anamnézou nespecifické, opakující se konjunktivitidy by měla být klíčem k určení diagnózy. Totéž platí u povrchových změn na rohovce, jako je vaskularizace, či pigmentace. Diagnózu lze lehce potvrdit Schirmerovým slzným testem (STT). Tento test by měl být rutinně prováděn u běžného oftalmologického vyšetření, ale zvláště u predisponovaných plemen, i když nevykazují jiné příznaky tzv. suchého oka. V počátcích onemocnění jsou však výsledky Schirmerova slzného testu normální. Kvalitativní změny ve složení slz jsou spojeny s prvními zánětlivými změnami slzných žláz při normálních nebo mírně změněných výsledcích STT. To znamená, že nemoc nelze hodnotit jako „suché oko”, ale jako širší syndrom s časným stadiem „vlhkého oka”, které je mnohem složitější k diagnostikování. Vzhledem k tomu, že celosvětově užívaný termín keratoconjunctivitis sicca zahrnuje pouze pokročilé stadium onemocnění, preferujeme označovat tyto případy jako Imunitně zprostředkovaný lakrimální syndrom psů (CILS angl.) Pro diagnostiku jsou používány ještě další screeningové testy na bázi pH slz či barvení rohovky fenolovou červení. Léčba Tradiční léčba sestávala z náhrady slz, ale tyto roztoky nemají žádný účinek na zánětlivé procesy, zhoršující onemocnění a neobsahují důležité složky, nezbytné k výživě oka. Navíc, kvůli rychlému odpařování, je nutno je aplikovat velmi často. Po odhalení autoimunitních příčin, byla zavedena moderní léčba Cyklosporinem A. CsA je efektivní při přerušení imunitně zprostředkovaných reakcí proti slzným žlázám, rohovce a spojivce a navíc toto léčivo působí podporou slzotvorby. Používány jsou různé receptury ve formě očních kapek a mastí. Obecně platí, čím dříve je onemocnění diagnostikováno a léčeno, tím je dosahováno lepšího léčebného efektu.

---

---