Úvodní strana Odborné články Je třeba bát se dědičné hypotyreózy?

Hypotyreóza je onemocnění štítné žlázy, což je orgán uložený na spodní straně krku. Štítná žláza vylučuje hormon thyroxin, který plní v organismu funkci stimulátoru metabolických dějů. Thyroxin je tedy důležitý pro to, aby metabolismus (zpracování živin a obecně všechny chemické děje) probíhal dostatečně rychle. Hypotyreóza znamená, že štítná žláza vylučuje tohoto hormonu málo (hypo znamená málo, nízko). V krvi je tedy nízká koncentrace thyroxinu a do tkání se ho dostává nedostatečně množství. To má za následek „zpomalení“ většiny metabolických dějů a nástup typických klinických příznaků: tloustnutí i přes normální příjem potravy, vypadávaní chlupů, snížení celkové aktivity, zimomřivost, poruchy plodnosti, zpomalení srdeční činnosti, poruchy funkce nervů, změny v krevním obraze atd. Jak je z tohoto výčtu příznaků patrné, je hypotyreóza onemocnění „celého těla“, protože nedostatek thyroxinu ovlivňuje doslova všechny orgány. Poměrně nedávno bylo zjištěno, že hypotyreóza má genetický podklad, což znamená, že existuje dědičná forma tohoto onemocnění. Tato forma je vázaná jednak na určitá plemena (mezi predisponovaná plemena patří anglický setr, dalmatin, basenji, rhodéský ridgeback bobtail, boxer, maltézák, chesapeake bay retrívr, bígl, kokršpaněl, šeltie, sibiřský husky, border kolie, akita inu, zlatý retrívr aj.) a jednak i na určité rodové linie uvnitř těchto plemen (rodiny). Je zajímavé, že podle seznamu kongenitálních a dědičných chorob u psů vydaného Asociací veterinárních lékařů za práva zvířat (Association of Veterinarians for Animal Rights, USA) z roku 2004 patří mezi plemena predisponovaná na dědičnou hypotyreózu také shi-tzu. Většina žen v ordinaci endokrinologa má hypotyreózu, která je u nich způsobena tím, že se v průběhu jejich života v jejich krvi začaly vytvářet autoprotilátky pro štítné žláze. „Auto“ znamená, že jde o protilátky proti jejich vlastní tkáni (v tomto případě štítné žláze; v případě revmatismu zase proti kloubům, atd.). Tím, že si organismus začne z neznámých důvodů myslet, že štítná žláza je cizorodá tkáň a začne proti ní vytvářet protilátky, je spuštěn proces destrukce štítné žlázy. Z těchto důvodů se provádí na endokrinologii ultrazvukové vyšetření štítné žlázy, aby se určilo, do jaké míry je tkáň štítné žlázy „prožraná (děravá)“, tedy zničená. Přesně tento proces vzniká u psů a má stejně jako u lidí dědičný podklad. Bylo navíc zjištěno, že většina případů hypotyreózy u psů, je právě tento typ dědičné hypotyreózy, kdy tvorbou autoprotilátek je tkáň štítné žlázy postupně ničena. Diagnostika tohoto onemocnění je založena na stanovení protilátek proti žláze samotné i hormonu thyroxinu. V USA, kde je celá problematika pečlivě sledovaná, se doporučuje každoroční testace (myšleno odběr krve na autoprotilátky) až do věku 4 let a poté každý druhý rok. Nález významné hladiny autoprotilátek do 4. roku věku potvrzuje dědičnou formu hypotyreózy. Tímto způsobem by bylo možné postižené psy identifikovat a poté vyřazovat z chovu. Je jasné, že podobně by bylo možné a také žádoucí vyšetřovat chovná zvířata i na jiná onemocnění, vést o nich pečlivé záznamy a postupně zlepšovat a udržovat zdraví jednotlivých plemen psů a koček. Moje osobní zkušenost s českou chovatelskou veřejností je ale spíše taková, že v souvislosti s osobním prospěchem a zachováním prestiže chovatelských stanic se onemocnění u chovných zvířat různými způsoby tají a chybí upřímná snaha chovy ozdravovat. Veterinární obec by zajisté byla ochotna pro chovatelské kluby vypracovat podrobné metodické návody, jak onemocnění odhalovat a eliminovat, prvotní impuls však musí vycházet od chovatelů. Zásadní je, aby na jejich straně byly vypracovány takové mechanismy, které zabrání předpisy obcházet, protože jinak jde pouze o předstírání snahy problém řešit, což k ničemu neslouží. Na druhé straně je nutné zdůraznit, že se v našich podmínkách diagnóza hypotyreózy nejčastěji stanovuje na základě nálezu snížené koncentrace thyroxinu v krvi, což je ale často jistá cesta k falešně pozitivním diagnózám. Snížená koncentrace thyroxinu totiž velmi často doprovází i jiná onemocnění než je onemocnění štítné žlázy, a tento nález je poté mylně interpretován jako hypotyreóza, aniž by byla štítná žláza jakkoli postižená. Navíc podáváním thyroxinu v tabletách se často zlepší i jiné stavy než je hypotyreóza, což problém ještě více komplikuje. Pracovní diagnózu hypotyreózy lze učinit na základě snížené koncetrace thyroxinu pouze v těch případech, kdy jsou navíc přítomny ještě klinické příznaky hypotyreózy.Test na autoprotilátky proti psí štítné žláze u nás zatím není k dispozici, nicméně jsem přesvědčen o tom, že v případě zájmu by nebylo problém test nakoupit v zahraničí, nebo ho vyvinout v ČR. Každopádně platí, že pes s hypotyreózou by neměl být dále zařazován do chovu, pokud se prokáže, že jde o dědičnou formu onemocnění, čili destrukci štítné žlázy autoprotilátkami. Domnívám se, že každý chovatelský klub by měl zvolit cestu seriózního ozdravovacího plánu pro konkrétní plemeno a společně s veterináři vyvinout metodiku odhalování predispozičních onemocnění a vad. Pokud tento krok neučiní, budou náklady na léčbu a udržení kvalitního života jednotlivých postižených jedinců narůstat do té míry, že některá plemena budou vydržovatelná pouze dobře finančně situovanými majiteli.

---

---