Tisk

1.8.
2007

Chirurgická léčba tumorů v dutině ústní

Autor: Prof.dr. Jolle Kirpenstein, Diplomate ECVS a ACVS, Faculty of Veterinary Medicine, Utrecht University

Psí a kočičí nádory jsou poměrně časté a chirurgická léčba je pro ně vhodná. Včasné rozeznání a invazivní odstranění nádoru mohou vést k významnému prodloužení délky pacientova života. Diagnostika používá obvyklé metody vhodné pro nádory podle principů onkologie a provádění biopsií. Včasné provedení biopsie a využití počítačové tomografie a magnetické rezonance jsou v diagnostice těchto nádorů výrazným přínosem. Bujení v dutině ústní u psů je relativně časté a představuje přibližně 6-7 % ze všech nádorů v populaci psů. Nejčastějšími typy nádorů u psů jsou epulis, maligní melanom (MM), fibrosarkom (FSA) a karcinom squamózních buněk (SCC). Epulis je nemetastazující nádor zubních tkání. Má čtyři formy – fibrózní, osifikující, akantomatózní a epulis obřích buněk. Poslední dvě formy mohou být lokálně agresivní a napadat kostní tkáň. Velmi dobré výsledky jsou dosahovány chirurgickou léčbou a ozařováním. Maligní melanom je častým tumorem sliznic dásní, tváří a rtů, patra a jazyka. Tento nádor, tvořený melanocyty postihuje starší jedince (průměrný věk nemocných je 11 let). Nádor je místně agresivní a rychle metastazuje do lymfatických uzlin a plic. Stupeň metastáz závisí na velikosti tumoru, umístění a jeho stupni agresivity pohybuje se mezi 80-90 %. Časté je rovněž napadení kosti. Při vhodném umístění je vhodnou léčbou chirurgické odstranění tumoru se širokým okrajem. Dále je nutná doplňková terapie pro léčbu vzdálených metastáz a v případech, kdy se nepodaří tumor odstranit celý. Fibrosarkom je lokálně agresivní tumor, metastazující v méně než 20 % případů. Rozsah metastáz závisí zejména na stupni nádoru. Výjimkou z tohoto pravidla je fibrosarkom velkých plemen psů, který se prezentuje histologicky jako nádor nízkého stupně agresivity a biologicky má stupeň vysoký. Tyto nádory jsou velice agresivní a mají špatnou prognózu. Lokální obnovení nádoru je nejčastější příčinou selhání terapie. Karcinom squamózních buněk je diagnostikován nejsnadněji. Jeho chování je lokálně agresivní a tendence k metastázám závisí na jeho umístění. SCC umístěný rostrálně (směrem k přední části dutiny ústní) má menší metastatický potenciál. U koček je to nejčastější typ nádoru s nejmenší šancí na úspěšnou chirurgickou léčbu. Fotodynamická terapie byla úspěšná v 8 z 11 případů u psů a je zajímavou alternativou k chirurgické léčbě. Jiné doplňkové terapie nebyly zdaleka tak úspěšné. Chirurgická léčba je první a nejdůležitější částí léčebného plánu. Široká excese (vyříznutí) lokálních tumorů může být provedena různými technikami v závislosti na umístění nádoru. Chirurgické odstranění může zahrnovat částečné nebo úplné jedno či oboustranné odstranění dolní či horní čelisti, či oční jamky. U některých typů nádorů lze jako doplňkovou terapii využít ozařování či chemoterapii. Velmi nepříznivou prognózu mají nádory SCC v oblasti hltanu, hrtanu a mandlí.


Překladatel:
MVDr. Zbyněk Lonský

Veterinární ošetřovna
Počátecká 1013/5
140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz