Úvodní strana Odborné články Porovnání dlouhodobých efektů ovariektomie a u fen …

Koncem dubna se v Amsterdamu konal světový kongres veterinárních lékařů, přinášíme informace o některých tématech, která na něm zazněla.

Přestože ovariektomie (odstranění vaječníků) je méně invazivní a rychlejší metodou než ovariohysterektomie (odstranění vaječníků, vejcovodů a dělohy), většina současných učebnic doporučuje ovariohysterektomii jako vhodnou metodu pro rutinní kastraci fen. Tato doporučení souvisejí s obavami o vznik onemocnění dělohy po ovariektomii, jako je cystická hyperplazie endometria. Toto onemocnění však vzniká v luteální fázi pohlavního cyklu nebo při experimentálním podávání progesteronu. Po odstranění vaječníků však k produkci progesteronu nedochází, a proto jednoduše ovariektomie vede ke snížení výskytu tohoto onemocnění. Provedli jsme dlouhodobá porovnání vlivů ovariektomie a ovariohysterektomie a též porovnání výskytu inkontinence po obou zákrocích. V dotaznících jsme se tázali na vznik problémů, které by mohly souviset s abnormalitami vnitřních orgánů, jako je břišní bolestivost, a zvláště na možné problémy urogenitálního traktu, například výtoky z pochvy, zajímavost pro psy (samce) a inkontinence (samovolné pomočování). Tyto dotazy byly zodpovězeny 135 majiteli fen, z nichž 69 podstoupilo ovariektomii a 66 ovariohysterektomii před osmi až jedenácti lety. Plemena reprezentovaná více než šesti fenami byla německý ovčák, flanderský bouvier a dobrman. Všechny feny před kastrací alespoň jednou háraly. Průměrná tělesná hmotnost u fen s ovariektomií byla 22 kg (1,6 - 37,5 kg), s ovariohysterektomií 20,5 kg (5-37,5 kg). Nebyl prokázán žádný výskyt endometritid ve skupině fen s ovariektomií. Žádná z těchto fen nebyla po kastraci atraktivní pro psy (samce). U dvou fen v obou skupinách se objevil čistý nebo bílý výtok z pochvy, přičemž žádná z těchto fen neprojevovala během tohoto období příznaky onemocnění. Pouze jedna z nich byla kvůli tomuto problému přivedena k veterinárnímu lékaři. Dvě feny ze skupiny s ovariohysterektomií trpěly inkontinencí. Nedošlo ke vzniku endometritid či pyometry u skupiny fen s ovariektomií v rozmezí 6 - 10 let po kastraci. S výjimkou inkontinence nedošlo k žádným problémům, které by mohly souviset s chirurgickou kastrací. U šesti fen ze skupiny ovariektomie a devíti fen ze skupiny ovariohysterektomie došlo k příležitostnému samovolnému pomočení. Ve všech případech k tomu docházelo vleže nebo ve spánku. Všechny feny jinak močily normálně. Z patnácti inkontinentních fen v obou skupinách bylo dvanáct těžších než 20 kg. Inkontinence vznikala u čtyř fen v průběhu šesti měsíců, od půl roku do osmi let u pěti a mezi devátým a desátým rokem u šesti fen po operaci. Výskyt inkontinence byl nižší (11 %) než uváděný průměr (20 %). Musíme ovšem počítat s možností, že inkontinence souvisí s jinými zdravotními problémy, protože byla pozorována více u starších fen a souvisela též v některých případech se syndromem polyurie/polydypsie. Souhrnem lze říci, že nebyly prokázány významné rozdíly v urogenitálních problémech mezi skupinou fen s ovariektomií a skupinou fen s ovariohysterektomií. Výsledky této studie prokazují, že ovariektomie nezvyšuje riziko vzniku cystické hyperplazie dělohy či jiných komplikací v porovnání s ovariohysterektomií. Navíc je méně invazívní a méně časově náročná na anestezii i chirurgický zákrok. Zdá se, že není důvodu pro odstranění dělohy při rutinní kastraci. Přesto je ovariektomie věcí volby chirurga.

---

---