Úvodní strana Odborné články Patologická fraktura čelisti při pokročilém …

Koncem dubna loňského roku se v Amsterdamu konal světový kongres veterinárních lékařů, přinášíme informace o některých tématech, která na něm zazněla.

Staří jedinci malých plemen a kočky s pokročilým periodontálním onemocněním jsou nejnáchylnější k iatrogenickým frakturám čelisti. Oblast zubů, ve které se nejčastěji vyskytují, jsou dolní špičáky a dolní první moláry. Vzhledem k jejich mohutné kořenové struktuře, pokud je zub postižen pokročilým periodontálním onemocněním, dochází k odbourání okolní podpůrné kostní tkáně v důsledku osteolýzy a následnému strukturálnímu zeslabení mandibuly. Působení minimální síly pak může způsobit iatrogenní frakturu. Pokud extrahujeme takový zub, měla by být mandibula externě fixována pomocí prstů a extrakce by měla probíhat velmi jemně a kontrolovaně. Bilaterální patologické kaudální mandibulární fraktury jsou poměrně časté v blízkosti nebo přímo v alveolu prvního moláru a jejich léčba je mnohem složitější než u unilaterálních fraktur. Patologické fraktury, ke kterým dochází v průběhu psích rvaček, bývají obvykle bilaterální. Dislokace bývá výrazná, a tak je u nich tendence k otvírání a následné kontaminaci. Nejdříve je nutné dutinu ústní vyčistit výplachy od krevních sraženin a zbytků tkáně a dočasně zavázat tlamu tak, aby byly čelisti zavřené. Tím je zabráněno vysychání sliznice dutiny ústní. Při chirurgickém ošetření je v první řadě nutno odstranit všechny zuby, postižené pokročilým periodontálním onemocněním. Žádný z nich by neměl být ponechán v oblasti fraktury, protože je zdrojem infekce a následné osteolýzy.  U malých plemen se sekundárními frakturami při chronickém periodontitis je sama kost malá co do velikosti a navíc velmi špatné kvality. Taková kost většinou nepodporuje přihojení implantátů. V tomto případě preferujeme zdrátování částečně uzavřené tlamy nebo fixaci převázáním zavřené tlamy a doufáme ve srůst. Výhodou použití drátu v oblouku čelisti je možnost tahu, který zmírňuje nebezpečí překrývání fragmentů. V mnoha případech dochází k fibróznímu, namísto kostnímu spojení. To je většinou dostatečné, aby umožnilo přijímat pacientovi měkkou potravu. Bilaterální fraktury se léčí lépe při zafixované, zavřené tlamě, zvláště pokud jsou zlomeniny tříštivé nebo při ztrátách kostní tkáně. Pharyngeální intubace či dočasná tracheostomie jsou v těchto případech nezbytné. Případ, kdy zlomená mandibula nesroste, je výjimečný. Nespojení je nejčastější po patologických frakturách u malých plemen s chronickým onemocněním periodontu. V takových případech konce kostí prokazují změny typické pro osteomyelitis a kostní sekvestraci. Zuby v nekrotické kosti nebo ponechané kořeny a kostní sekvestry je nutno odstranit a nekrotickou kost seškrabat až na úroveň zdravé, krvácející kosti. V průběhu zákroku je vhodné odebrat vzorky pro bakteriologické vyšetření s určením citlivosti. Dále doporučujeme odebrat tkáň pro histopatologické vyšetření k vyloučení skrytého neoplastického procesu. Oblast vyplachujeme sterilním fyziologickým roztokem a překrýváme mukoperiostálním lalokem.  Zpočátku, než jsou dostupné výsledky bakteriologického vyšetření a citlivosti, pokrýváme celkově širokospektrými antibiotiky na bázi amoxicillinu s kyselinou klavulanovou (Synulox, Clavamox, Amoksiklav).

---

---