Tisk

21.5.
2003

Léčba popálenin u zvířat

Autor: Luis H.Tello, University Of Chile

V kanadském Vancouveru se konal 26. světový kongres WSAVA (Světová organizace veterinárních lékařů malých zvířat). V našem sloupku vás budeme informovat o nových poznatcích, přednesených na tomto kongresu.

Malá zvířata trpí různými druhy popálenin, způsobenými elektrickým proudem, chemikáliemi, žárem, přímým ohněm či výbuchem zábavné pyrotechniky. Častou příčinou popálenin jsou také vyhřívací podložky. Popáleniny jsou vysoce komplexním onemocněním, postihujícím dýchací aparát, kůži a oběhový systém. Jejich léčba vyžaduje znalosti z fyziologie, endokrinologie, výživy a imunologie. Popálení postihuje primárně kůži a stupeň poškození je dán hloubkou a rozsahem procesu. Kůže má v normální fyziologii těla mnoho různých rolí. Je prvotní bariérou proti průniku infekce, pomáhá udržet tělesnou teplotu systémem odpařování tekutin, registruje změny ve vnějším prostředí systémem identifikace bolesti, chladu a horka. Všechny tyto funkce jsou u popálených zvířat narušeny a jsou druhotnou příčinou smrti. Velikost poškozené plochy může být určena přibližně podle následujících odhadů: každá přední končetina 9 %, každá zadní končetina 18 %, hlava a krk 9 %, hrudník a břicho po 18 % z každé celkové plochy povrchu těla. Hloubka popáleniny je určena stupněm. Povrchové popáleniny či popáleniny 1. stupně zahrnují povrch epidermis, střední popáleniny či popáleniny 2. stupně zahrnují epidermis a středně hluboko zasahující dermis a popáleniny 3. stupně postihují kůži v celé síle a částečně též struktury podkoží. Popáleniny způsobené teplem První posouzení stavu postiženého zvířete by mělo zahrnovat celkové posouzení fyzického stavu pacienta, funkci systémů, plochu postižení tělesného povrchu a stupeň lokálního poškození. Pokud je ztráta kůže na velké části povrchu těla, doporučujeme eutanazii. Zvířata, která se dostanou do oblasti požáru, mívají postižení dýchacího aparátu, způsobená vdechnutím vzduchu či kouře o teplotě vyšší než 150 0C. Popáleniny se objevují v dutině ústní, hltanu a hrtanu a v horních cestách dýchacích. Hlavní příčinou úmrtí těchto pacientů je vdechnutí kouře, spojené s poklesem hladiny kyslíku v okolním prostředí a tvorbou monoxidu a dioxidu v průběhu hoření. Zvířata nadýchaná kouře by měla být okamžitě připojena na přísun stoprocentního kyslíku. Pokud má pacient viditelné potíže s dýcháním, je nutno provést endotracheální intubaci. Pulzní oxymetry nemohou stanovit závažnost hypoxie, protože nedokážou rozlišit okysličený hemoglobin a karboxyhemoglobin. V počátku léčby je nutno bolestivost snížit přímým ochlazením popáleného místa. Lze přitom použít například led či studenou vodu. U psů je k odstranění bolesti doporučován samotný oxymorphin či v kombinaci s acetylpromazinem. Kočky dostávají diazepam a ketamin. Zpočátku by měl být podáván kyslík 100 – 150 ml za minutu. Náhrada tekutin nitrožilně v množství 4 ml/kg za hodinu u psa a 2 ml/kg za hodinu u kočky. Léky první volby v tomto případě je fyziologický nebo Ringerův roztok. Roztoky glukózy jsou kontraindikovány, protože u hlubších popálenin vzniká hyperglykémie a glukosurie. Měla by být monitorována hladina draslíku, vzniká těžká hyperkalémie v důsledku destrukce buněk v popálených tkáních. Rehydratační roztoky v této fázi by měly obsahovat 4 – 5 mEq/l draslíku. Dále by měly být sledovány sérové hladiny proteinů, močoviny, hematokrit, hemoglobin elektrolyty a krevní plyny. Pokud hladina celkového proteinu klesne pod 3 g/dcl, je třeba infuze plazmy či koloidů. Acidózu lze upravit přidáním bikarbonátu 5 mEq/kg tělesné hmotnosti každých 30 minut nebo hodinu. Pokud hematokrit poklesne pod 20 % nebo hemoglobin pod 7 g/dl, je nutné přidat transfuzi krve, či doplnění krevních buněk. Cílem je hladina hematokritu 30 %. Po počátečním zmírnění bolesti mohou být popálené rány omyty antiseptickým roztokem například chlorhexidinu. Je nutno odstranit nekrotickou tkáň, cizí tělesa a poškozenou tkáň. Popáleniny 1. a 2. stupně léčíme povrchovou aplikací ATB a obvazujeme. U třetího stupně popálenin je nutno denně odstraňovat strupy. Tento proces je velice bolestivý a je nutno podat léky odstraňující bolest nebo anestezii. Odstranění strupů musí odhalit čistou granulující tkáň. Celková antibiotika do strupů nepronikají, takže je nutná povrchová léčba antibiotickými mastmi a krémy. Velmi účinná antibiotika v těchto případech jsou neomycin, bacitracin, polymyxin gentamycin a fluoroqunidony. Poslední práce též sledují antiprostaglandinový účinek aloe vera, který pomáhá udržovat normální prokrvení kůže.


Překladatel:
MVDr. Zbyněk Lonský

Veterinární ošetřovna
Počátecká 1013/5
140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz