20.5.
2002Epidurální anestézie a analgézie
Do epidurálního prostoru (míšního kanálu) lze aplikovat léčiva za účelem vyvolání analgézie (snížení citlivosti na bolest) či anestézie (znecitlivění) nebo i z jiných důvodů (léčiva s protizánětlivým účinkem). Ve veterinární medicíně se za tímto účelem používají lokální anestetické přípravky jako lidokain nebo bupivakain a opiáty jako morfin a alfa 2 agonisté. Tyto látky mohou být podávány jednorázově nebo kontinuálně katetrem. Umístění epidurálního katetru umožňuje též efektivní působení v určitém místě (hrudní nebo lumbální). Lokální anestetika mohou být podávána zvířeti jak při vědomí, tak v obluzení. V situacích, kdy nelze doporučit celkovou anestézii, mohou být lokální anestetika podávána do epidurálního prostoru při chirurgických zákrocích na pánevních končetinách, perineu a některých břišních operacích. Lidokain je podáván 1 – 2%, bupivakain 0,25 % v dávce 1 ml na 4 – 5 kg živé hmotnosti. Po podání anestetika nastupuje anestézie velmi rychle a blokuje senzorická, motorická a sympatická nervová vlákna. Zvíře nemůže pohybovat končetinami po dobu působení. Blokáda sympatických vláken způsobuje vasodilataci (rozšíření cév) lokálně, přičemž kůže v místě působení je teplá a růžová. U zvířat se sníženým obsahem tělních tekutin a při špatném kardiovaskulárním stavu je nutno se přesvědčit, zda nedochází k výraznému snížení krevního tlaku následkem vasodilatace. Vbodnutí spinální jehly je bolestivé a zvířata se mu brání, pokud nejsou apatická následkem onemocnění nebo pokud nejsou celkově zklidněna. Často je praktičtější zavádět spinální jehlu až po indukci anestézie. Výhodou epidurálních anestetik je, že umožňují použít menší množství celkového anestetika a navozují uvolnění svalů, nutné pro repozici některých zlomenin. Epidurálně používané opiáty jsou nejčastěji aplikovány pro zákroky na pánevních končetinách a perineu (oblast mezi konečníkem a pohlavními orgány), za účelem usnadnění chirurgických zákroků a snížení množství celkového anestetika. Opiáty jsou často preferovány pro tuto anestézii – mají mnohem menší vedlejší účinky. Motorické funkce nejsou ovlivněny, stejně jako nenastupuje vasodilatace a u zvířat se neobjevují komplikace, popisované u člověka (deprese dechu, sedace, uvolňování histaminu). Nejčastěji je používán morfin, protože má nízkou rozpustnost v tucích a z míšního kanálu je resorbován pomalu, takže trvání anestézie je prodlouženo. Epidurální dávkování morfinu je 0,1 mg/kg pro chirurgické zákroky na pánevních končetinách a perineu a 0,25 mg/kg pro břišní chirurgii. Nástup je pomalejší (30 – 60 minut), a proto je nutno provést aplikaci ihned po indukci celkové anestézie. Opiáty a lokální anestetika mohou být kombinována a aplikována do epidurálního prostoru za účelem znecitlivění během chirurgického zákroku a následným déletrvajícím pooperačním znecitlivěním. Při kombinaci obou látek je zvýšené riziko vzniku neočekávaných reakcí.
Překladatel:
MVDr. Zbyněk Lonský
Veterinární ošetřovna
Počátecká 1013/5
140 00 Praha 4
tel.: +420 261264278
e-mail: dr.zbynek@worldonline.cz
zdroj: Pes přítel člověka - překlad zahraničních materiálů, vydání č. 2, strana 6
poděkování: Tento text byl převzat z časopisu "Pes přítel člověka" díky laskavému svolení redakce.
souhlas: Článek byl zveřejněn se souhlasem redakce a překladatele a nebyl nijak jazykově upravován.