Úvodní strana Odborné články Dietetické antioxidanty ve výživě psa kočky

V anglickém Birminghamu se konal společný kongres Světové, Evropské a Britské organizace veterinárních lékařů malých zvířat. Přinášíme informace o některých tématech, která na tomto kongresu zazněla.

V současnosti vešla v obecnou povědomost informace o důležitosti oxidačního poškození v procesech nemocí a stárnutí u všech druhů. Tato poškození jsou způsobena tzv. “volnými radikály“, což jsou jakékoli atomy nebo molekuly, schopné samostatné existence, obsahující jeden nebo více nepárových elektronů. Nejjednodušším volným radikálem je atom kyslíku. Je jich však mnohem více a jsou označovány jako “reaktivní kyslíkové sloučeniny“. Tyto sloučeniny jsou nepřetržitě vytvářeny v organismu savců jako produkt normální látkové výměny - metabolismu, ale pokud nejsou inaktivovány, může jejich chemická reaktivita způsobit poškození všech buněčných makromolekul. Skupina sloučenin, známých jako antioxidanty, je nejsilnější obranou proti oxidačnímu stresu a chrání buněčné membrány a buněčné struktury proti poškození volnými radikály. Mnoho z antioxidantů, přítomných v savčích systémech, předchází formování nových volných radikálů. Jsou to například enzymatické systémy jako superoxiddismutáza (SOD) a glutationperoxidáza (GSH-Px). Jiné antioxidanty zachycují radikálové sloučeniny za účelem předejití řetězové reakci. Ty zahrnují živiny, například vitamin E, vitamin C a taurin. Navíc se celkové role v udržení antioxidační obrany účastní zinek, mangan, železo, selen a měď, které jsou součástí antioxidačních enzymatických systémů. Mnoho dalších složek diety, jako karotenoidy nebo polyfenoly, zachycuje radikálové sloučeniny a lze jim udělit antioxidační status. Přestože výčet antioxidačních mechanismů je velice působivý, nemůže být zcela účinný a stejně jako radikálové oxidační sloučeniny, produkované v každodenním životě, mohou hladinu těchto nebezpečných sloučenin ovlivnit i jiné faktory. Například krmná dávka s nadbytkem polynenasycených tuků, zvláště polynenasycených tuků, obsažených v rybách jako surovině, zvyšuje dietetické požadavky na antioxidanty, speciálně vitamin E. K vyrovnání požadavků na vitamin E je třeba zvýšit jeho hladinu na 1 IU (mezinárodní jednotku) na gram nenasyceného tuku. Jinými nedietetickými zdroji oxidačního stresu jsou sluneční záření, znečištění ovzduší, anestezie a tělesná aktivita. Současné výzkumy odhalily, že cvičení, trvající ne více než dvacet minut, může způsobit měřitelné oxidační poškození u zdravého, dospělého psa. V tomto případě bylo měřitelné zvýšení TARS (indikátor tukových peroxidáz) zjistitelné ještě dvě hodiny po cvičení. Tyto výsledky ukazují nutnost užití antioxidantů lipidové fáze ke zmenšení oxidačního poškození u psů absolvujících pravidelný výcvik. Důležitost oxidačního stresu při vzniku řady chorobných procesů je dobře zdokumentována a seznam onemocnění je široký. Zahrnuje rakovinu, aterosklerózu, arteriosklerózu, zánětlivá onemocnění včetně revmatoidní artritidy, kataraktu, s věkem související makulární degeneraci, onemocnění CNS jako je Parkinsonova nemoc, ledvinová onemocnění a astma. Přestože ne všechna tato onemocnění jsou u psů a koček aktuální, slouží tento výčet pro ilustraci toho, že řada onemocnění souvisejících se stárnutím má složku oxidačního stresu. Zajištění dietetických antioxidantů, které mohou působit jak ve vodní fázi (vitamin C nebo taurin), tak i v lipidové fázi (vitamin E), nabízí výbornou šanci snížit riziko oxidačního poškození a s ním spojených problémů.

---

---