Tisk

1.5.
1998

Péče o fenu po kastraci

Autor: MVDr. Michal Čáp

Kastrace (latinsky ovariohysterektomie) je operativní zákrok prováděný v celkovém úplném znecitlivění (narkose). Principem operace je otevření dutiny břišní a vyjmutí všech rozmnožovacích orgánů, tj. obou vaječníků, vejcovodů, obou děložních rohů a děložního těla. Vykastrovaná fena nemůže mít již nikdy štěňata a neprojeví se u ní pohlavními hormony vyvolané rozmnožovací pudy. Důvody kastrace jsou různé. Většinou se jedná o zákrok terapeutický tzn., že ovariohysterektomie je součástí nutné léčby vzniknuvšího patologického stavu nebo je zákrokem preventivním - prováděným na zdravé feně. Preventivní kastraci volí většinou majitelé, kteří mají doma společně fenu a psa nebo nedokáží říjící se zvíře "uhlídat". Klasickým příkladem je fena, která volně pobíhá po zahradě a v době její říje je okolí plné chtivých ženichů, kteří se stůj co stůj snaží k feně dostat. Je vždy jednoznačně lepší nechat takovéto zvíře kastrovat, než dvakráte do roka chodit k veterinárnímu lékaři na umělé hormonální přerušení gravidity či nechat fenu stále rodit a vyčerpávat tím její organismus. Vykastrované zvíře je klidné, nestresované říjí, odpadá absolutně riziko pozdějších gynekologických komplikací, jako je např. hnisavý zánět dělohy, cystické změny na vaječnících, krvácivé stavy z dělohy, poruchy říjových cyklů event. endokrinologické problémy a v neposlední řadě i nádorová bujení rozmnožovacích orgánů. Kastrace se na většině veterinárních pracovišť provádí ambulantně a pacient se ihned po zákroku předá majitelům do domácího ošetření. Pozorně si tedy pročtěte několik dalších řádek, kde jsou v kostce shrnuty veškeré otázky a nejasnosti, na které se majitelé ptají, a kde se dělá nejvíce chyb komplikujících pooperační stav. Až přinesete Vaši fenu domů, musíte ji nechat probudit v suchu, teple a klidu na zemi - na koberci, dece či matraci. Zásadně nedávejte zvíře v odeznívající narkóze na postel nebo křeslo. Nedokáže ještě pod vlivem zbytkových anestetik kontrolovat rovnováhu a i pád z malé výšky může mít za následek vážnou frakturu. Cestou domů z ordinace umístěte fenu do auta, popř.(jedná-li se o malé plemeno) do velké tašky tak, aby ležela s krkem a hlavou nataženou a měla zajištěny volné dýchací cesty. Nejbezpečněji se zvíře v narkose transportuje v rozložené dece nesené dvěma lidmi za volné rohy nebo volně položené hřbetem k sobě v náručí majitele s hlavou mírně padající přes předloktí. Některá zvířata se ihned po operaci probouzejí, jiná spí ještě několik hodin. Ve většině případů chodí již asi tři hodiny po zákroku. Závisí to především na aktivitě metabolismu jater a ledvin, jenž odbourávají použitá anestetika. Je-li fena při převozu a doma ještě bezvládná, musíme jí vytahovat jazyk z tlamy, aby ji nezapadl. Jakmile se s námi začne i jinak ještě spící zvíře o jazyk přetahovat, je vše v pořádku. Budí se, jazyk již podvědomě reflexně kontroluje a udušení nehrozí. Až se pacientka vzbudí a začne bez pomoci chodit, dojde si sama k misce s vodou a krmením. Jíst a pít může v menším množství cokoliv. Po prvním jídle a napití může zvíře zvracet, je to zcela normální a nesmí Vás to vyvést z míry. Zásadně fenu do jídla a pití nenuťte, spíše jí ublížíte než pomůžete. Druhý den po operaci již musí normálně jíst cokoliv v obvyklém množství, nesmí zvracet a alespoň jedenkrát za den močit. Bude-li zvíře den po operaci jíst, ale bude při tom zvracet nebo bude-li stravu absolutně odmítat či se nevymočí, zavolejte nebo rovnou přijeďte na kontrolu. Nenechávejte tento stav bez pomoci několik dní, mohlo by být již příliš pozdě. Včasné injekční podání výživy, vitamínů a úprava rozbouřeného metabolismu navrátí zvířeti vitalitu a chuť do jídla. Tato pooperační doporučení platí pouze pro preventivně kastrované zdravé feny. Je-li zákrok prováděn jako součást léčby musí majitelé většinou docházet na každodenní kontroly a injekční podávání léků, vitaminů a infusí. Každý ošetřující kolega Vás upozorní a informuje, kdy chce zvíře po operaci opět vidět. Operační rána je kryta přišitým pruhem gázy. Většina operujících kolegů tento postup používá. Nenašití pruhu gázy tzv. longety není odbornou chybou. Záleží to vždy na zvyklosti operatéra. Gáza však slouží, resp. pomáhá, jako indikátor stavu hojení rány. Je-li celých deset dní do vytažení stehů čistá a suchá, je vše v pořádku. Začne-li gázou cokoliv prosakovat, ať už krev, hnis nebo neurčitá tekutina, navštivte s fenou co nejdříve během ambulantních hodin ordinaci. Stehy z rány se vytahují za deset dní po zákroku. Zvíře musí být celých deset dní fit. To znamená - jíst, močit, nezvracet a nelízat si ránu. Uchránit stehy před psím jazykem bývá největší problém a devět z deseti majitelů kastrovaných fen jej podcení. Fena musí být celých deset dní oblečená v košilce a nosit 24 hodin denně nasazený kovový či plastový košík s přetaženou punčochou. Náhubek se odepíná pouze na jídlo a k pití, kdy chovatel na zvíře dohlíží. (Pokusím se v dohledné době k tomuto článku naskenovat fotografie). Majitelé ránu dvakrát denně kontrolují. Zvíře nesmí být za žádnou cenu bez košilky a košíku. Stačí moment a fena si ránu rozlíže, zanese si do ní infekci a následné hojení je zdlouhavé a i zbytečné. Košile musí být ušita z pevnější nepružné látky (plátna), je obdelníkového tvaru a má čtyři otvory pro nohy. K upevnění slouží po delších stranách obdelníku našité pevné tkalouny. Při výrobě košilky se dělají tři zásadní chyby. Za prvé musí být otvor na zadní nohy těsně vystřižený kolem stehna, aby se fena z vnitřní strany nedostala k ráně. Za druhé se nesmí okraje košilky při dotažení na páteři dotknout. Na zádech musí zbýt pruh volné srsti se zavázanými uzlíky tkalounů. Dotknou-li se kraje na hřbetě, je košile volná a fena se z ní vysouká. A za třetí, tkalounů musí být na každé straně košilky pět. Bohužel je každé zvíře jiné konstituce a nelze prodávat "konfekční" hotové košile. Budete-li dodržovat těchto několik málo základních rad, bude Vaše fena za pár dní naprosto fit. Při jakýchkoliv pochybnostech volejte raději vždy do ordinace, kde bylo vaše zvíře operováno.