Tisk

1.4.
2007

Exotické parazitózy IX

Autor: Ivan Stuchlý

Amébóza (amébová dyzenterie) Původce: "Prvok" Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) z kmene kořenonožců (Amoebozoa) Výskyt: Kosmopolitně rozšířený druh, nejhojnější v tropických a subtropických oblastech Parazitace: Typickým hostitelem je člověk, onemocnět však mohou i psi a kočky, zejména štěňata a koťata. Pro koťata mladší 6 měsíců je onemocnění amébovou dyzentérií většinou smrtelné. Zdá se, že psi i kočky se nakazí od lidí, ale lidé se neinfikují od zvířat. Měňavka úplavičná je známa ve dvou formách. Jedna se nazývá forma minuta, je menší, nepatogenní, žije v tlustém střevě hostitele a vytváří kulovité cysty se čtyřmi buněčnými jádry, které slouží přenosu cizopasníka na další hostitele. Druhá se nazývá forma magna nebo forma dysenterica, je větší, patogenní, proniká do střevní sliznice a proteolytickými enzyny, které vylučuje, poškozuje okolní buňky. Cysty netvoří, množí se dělením. Kdy a za jakých okolností se jedna forma mění v druhou není známo, někdy se předpokládá, že jde o dva samostatné druhy, které spolu nemají nic společného kromě příslušnosti k témuž rodu. Jde-li o jediný druh, mají změnu formy nepatogení v patogenní vyvolávat vlivy působící negativně na stav střevní sliznice a na střevní mikroflóru, např. nevhodný způsob výživy. To ovlivňuje chování améb a navozuje vhodné podmínky pro napadení tkání hostitele. Infekce se přenáší kontaminovanou (znečištěnou) potravou a vodou obsahující cysty, které vytváří pouze forma minuta. Protože k tvorbě cyst dochází jen při normálním nebo částečně formovaném obsahu střeva, nejsou jedinci trpící akutní amébovou dyzentérií z hlediska epidemiologického, resp. epizootologického, přenašeči. V dyzenterickém trusu lze najít pouze trofozoity (volně žijící stadia, měňavky). Zdrojem nákazy jsou tedy jedinci latentně nebo chronicky nemocní. Ve vlhké půdě vydrží cysty asi 8 dní, v proudící vodě 4 dny, ve stojaté i několik měsíců. Nesnášejí teploty nad 45 °C a vyschnutí. Roznášejí je na svém těle, pouze jako vektoři, různé druhy hmyzu, nejčastěji mouchy a švábi. Pozoruhodné je, že mezi nemocnými dospělými zvířaty převažují jedinci samčího pohlaví, a také mezi lidmi postiženými amébovou dyzentérií je výrazně více mužů. Proč tomu tak je, není známo, obecně však platí, že infekci snáze podléhají jedinci s oslabenou imunitou (imunodeficitní). Patologická forma měňavky úplavičné je hematofág (živí se červenými krvinkami). Trofozoiti pronikají do stěny tlustého střeva a nechávají se zanést krví do jater, plic a jiných měkkých orgánů, kde vytvářejí abscesy (dutiny vzniklé zánětem). Ty se postupně zvětšují, améby se shromažďují při jejich periferii a vnitřek je vyplněn nekrotickou hmotou, uprostřed tekutou. Amébózu komplikují bakteriální infekce. Na stěně střevní vznikají vředy, postižený pes trpí těžkou, horečkami a krvavým průjmem provázenou hemorhagickou kolitidou (krvácivým zánětem tlustého střeva). I když parazitóza probíhá asymptomaticky, tvorbě abscesů vždy předchází postižení tlustého střeva. Onemocnění se diagnostikuje záchytem trofozoitů (měňavek) v průjmovém trusu nebo sérologicky (průkazem specifických protilátek v séru pacienta), u jedinců nepostižených průjmovým onemocněním se hledají v trusu typické čtyřjaderné cysty. Léčba a prevence: Podávají se přípravky s obsahem metronidazolu, a to i v případě bezpříznakového vylučování cyst. Při těžkém postižení se spolu s nimi aplikují vhodná antibiotika. Prevence lidí spočívá v důsledném dodržování hygieny. To u psa (kočky) platí též, není to však v praxi možné v odpovídajícím rozsahu. Tato zvířata ale buď nejsou v dospělosti k infekci tak vnímavá jako člověk, anebo u nich parazitují kmeny s nižší patogenitou, méně virulentní, a proto neonemocní tak snadno, jako člověk. Ohrožena jsou zvířata imunodeficitní (s oslabenou imunitou) a hlavně mláďata. Smrtelně končí ty případy, kdy se vytvořily abscesy ve větším počtu vnitřních orgánů.